Zima 2021/22 pomalu končí. Jaká byla? Skvělá, ale náročná!


Po roce, kdy se nesmělo nic, kdy jsem si navíc vystřelila plotýnku a jen mohla věřit, že zas budu moct lyžovat a že mě zranění nebude omezovat (bezproblémové ježdění na biku nasvědčovalo tomu, že vše bude OK) se ještě přičetl fakt, že už nepůsobím na UK FTVS a KSP…

 

PRO PŘIPOMENUTÍ: Back in life aneb už zase skáču přes kaluže

 

To, že budu moci lyžovat bez omezení, jsem si ověřila na konci října, na ledovci, kde jsme byli za účelem sepsání didakticko-metodického materiálu pro Interski.cz – sice lyžovat mi moc nešlo, ale záda držela pohodově, takže do dalších lyžařských akci jsem šla bez obav!


Kilpi Lyžařské Běžecké kempy

Moje vlastní kempy na Černé hoře se uskutečnily ve třech termínech – mezi Vánoci a Silvestrem, v lednu a jeden v únoru a byly de facto plně obsazené skvělými lidmi, a i když Krakonoš s počasím nebyl úplně přívětivý. Občas bylo nepříjemně umrzlo, jindy se nám zase ztrácely lyže pod přívalem sněhu. Všichni ale bojovali a hezky jim to šlo! Díky za všechny účastníky!

 

K PŘEČTENÍ: Kilpi Lyžařské Běžecké Kempy 2021/2022 jsou minulostí

 


Sportovní dítě.cz a působení v Harrachově

Kurzy z UK FTVS mi bohatě nahradila už v létě nastartovaná spolupráce s organizací Sportovní dítě.cz, která pořádá pobytové kurzy pro děti a rodiče s dětmi v Harrachově. Yop, Harrachov se mi na letošní zimu stal tak trochu druhým domovem, neb jsem tam strávila 6 týdnů z té naší krátké zimy. Učení bylo ještě pestřejší než na UK FTVS: od rána od 8 výuka rodičů a mladších kolegů instruktorů do půl 10, kdy na svah přijíždějí děti (ve věku od 3 let do 15 – samozřejmě rozdělených do skupin podle věku a výkonnosti), se kterými se lyžuje do půl 12. Pak oběd a od 14 do 16 opět lyžovačka s dětmi. Ti, co jsou na klíček a jsou nevybouření, tak po sváče jdou ještě na hodinu na běžky – jako běžec na lyžích jdu samozřejmě s nimi.


Když se člověk tedy chce svést trochu sám, tak jediný možný čas je ráno před snídaní, takže od půl 6 na hodinu, pak rychlá snídaně a hurá na kopec. Pec je v tomhle směru milosrdnější, tam vleky jezdí až od půl 9, takže i na běžky člověk může jít o půl hodiny později… Nicméně, zní to krutě, ale ten den je pak mnohem lepší, než když se člověk válí bůh ví jak dlouho v posteli!


S dětmi je to opravdu velmi vtipná práce, člověk se dozví spoustu zajímavostí. Třeba to, že Pepíno nechce lyžovat s kolegou Pájou, protože (v pláštěnce) vypadá jako Golem. A když se tak Pepíno rozpovídal o Golemovi, tak mi i prozradil, že do čela se mu dává DŽEM!! 🤣

Jindy zase Tonda začal filozofovat, že jezdím moc rychle – on teda jezdí taky hodně rychle, ale prostě mu ujedu. Když jsme jeli na lanovce okolo Mamuťáku, tak jsme řešili rychlost skokanů při nájezdu a Toník říká: „Nahoře jsou taky skokánky, ti je ukážu, jo?!“ Odpovídám, že jasně, že se ráda podívám. A Tonda pokračuje:

„No, ale ty jsi těžká, takže ti to na skokáncích neskáče a nelítá…“ Jasně, Tondo, díky! 🤣

Zatímco na mě většinou zbyli zkušenější lyžaři a vozila jsem si zadek na velkých kopcích, kolega Pája zůstával většinou s těmi méně zdatnými na menším vleku. Nicméně i ty zdatnější lyžaře beru na menší kopce a když mají volnou jízdu, já si zkouším hrát s technikou a svými dovednostmu. A nezůstal úplně bez povšimnutí od jiných instruktorů z lyžařských škol. Takže se jednoho dne osmělila jedna usměvavá blondýnka, která i mě vždy poctivě zdravila, začala s Pájou ve frontě konverzovat.

Slečna: „Ahoj, ta hustá holka, co tak parádně lyžuje patří k tobě?“ Kolega Pavel: „No, ke mně úplně nepatří, ale známe se.“ Slečna: „No je fakt hustá, my ji furt řešíme na obědě, jak lyžuje...“ Pavel: „No, ona to je doktorka přes lyže...“ Slečna: „Cože je? Doktorka přes lyže? Ahaaa, tak to je hustý. A ona je ze Švýcarska?“ Pavel: „Ne není. Proč ze Švýcarska?“ Slečna: „No má fakt hustý oblečení, jako ze Švýcarska...“ 🤣

Když mi to Pavel vyprávěl, opravdu jsem se válela smíchy! Nicméně lyžuji jen a pouze v #Kilpi, a to v dermizaxových Lexay a Keku 👌


A všem těmto vtipným zážitkům dal korunu harrachovský matador, který kdysi učil na UK FTVS a s Panem Lyžařem Příbramským školil trenéry sjezdového lyžování… Už v únoru okolo nás s Pájou na vrchu černé sjezdovky projel, jen houknul do větru pochvalu na mé krátké oblouky a nijak se nezdržoval a jel dál. My moc nechápali, co se děje. Nicméně později jsem s pánem měla tu čest jet na lanovce a když se mi chlubil, že v 8 ráno chytá tu nejprvnější lanovku, aby udělal první oblouky na čerstvou sjezdovku, vyvedla jsem ho trochu z omylu:

„S kolegou chodíme v půl 6 ráno lyžovat – on na skialpy a tak první oblouky dělá on a já na běžky.“ „Cože? V půl 6 na běžky, tak to jste dobře švihlá“, ale to se mi líbí,

mi pán pověděl… Děkuji velmi! V březnu jsme se s pánem potkali ještě několikrát, to už ale jsme věděli, kdo jsme a opět přišla pochvala za krátký oblouk. Jen pán netuší, že den před tím se mi povedlo vystoupit z lyže při prvním krátkém oblouku na hraně červeného hanku na Čerťáku a celý ten hank jsem sjela po zádech (podle map jsme to odhadli na cca 250–300 m) … A taky asi úplně nepochopil mou poznámku, že moc lyžovat neumím, když mě ZOH na mých topových běžkách nevzali… Ale každopádně to potěšilo!







Návrat do závodní stopy a skvělí svěřenci

A protože dva víkendy zůstaly bez výukového programu, zaplnily se mi rychle závody žáků z Machova. Nejen, že jsem chtěla vidět, jak při závodě lyžují svěřenci a jejich konkurence z jiných koutů republiky, ale také proto, že jedna slečna – Simča – potřebuje vodiče. Župní závody tak nějak zvládá sama, či před ní jede někdo, kdo se namane, první Český pohár, který byl zaměřený na bruslení s ní absolvoval kolega trenér, ale v závodech, kde se maže stoupacími vosky bylo vhodné, abych s ní jela já, a ostatní trenéři mohli v klidu mazat ostatním závodníkům. Při obou závodech to pro Simču velmi těžké, ve Vrchlabí místo sněhu bylo spíš beztvaré bláto a stopa zmizela během rozjíždění, v Jablonci zas byl totální led, na kterém jako třísky létaly vzduchem dobře vidící závodníci. Podařilo se nám z toho všeho docela dobře vybruslit. Z kopců Simča ztrácí, ale do kopce se s ní člověk už poměrně hodně zadejchá a asi budu muset začít trénovat, pokud mám jet rychle do kopce, mluvit na ni, a ještě se ohlížet, jestli ji nebrzdím anebo jí neujíždím. Hromadné starty také nejsou pro nás úplně friendly, ale popraly jsme se s tím!


Navíc MČR ve Vrchlabí bylo okořeněné bronzovou plackou Aničky Kráčmarové. Gratulace! A to nejen k závodu ve Vrchlabí, ale i těm ostatním! Vůbec nikdo z BKL Machov se vůbec neztratil, a i když se mě někteří známí ptali, kde vlastně ten Machov je, tak po letošní zimě, už to budou všichni vědět!


O další velikou radost se mi postaral Luki Vejvoda z Biatlon Klecany, který se stal biatlonovým Mistrem republiky ve sprintu a bronzový doběhl ve vytrvalostním závodě! Ostatní Klecanští se také rozhodně nemají za co stydět a jsem moc ráda, že jim mohu poradit a pomoci, aby jejich cesta za parádními výsledky byla snazší! Gratulace všem!

 

NESMÍŠ MINOUT: Když musíš, tak musíš!

 

Všechny dny, kdy jsem strávila od půl 6 do 18 hod venku mě v teple a v suchu drželo skvělé oblečení od #kilpi. Na sjezdovkách dermizaxový vzorek Lexay a kalhoty Keku, trička Merin a Divide a mikča Merini, na běžkách jsem nejspokojenější v legínách Mounteria a v bundách Balans nebo Nordim, na závody používám svou kombinézu navrženou skvělým designérem Tomem Williamem! Děkuji nejvíc! A když mi je při stání na kopci zima, rozhodně se nebojím se obléct do péřovky Smithers, která krom toho, že hřeje, tak opravdu skvěle vypadá!


Sečteno a podtrženo

- absolvovány 4 závody! jako průvodce slabozrakého

- odučeno víc než 300 lyžařských hodin, a ještě mě čeká Školení trenérů III. třídy

- hlavou mi zas prošlo nesčetně jmen

U lyžování se mi povedlo zůstat, dává mi to čím dál větší smysl v kontextu, jak funguje naše tělo a je mi jedno, jestli se jedná o běžecké nebo sjezdové lyžování anebo o běhání, cyklistiku nebo jiný sport!

Prostě chci, aby výuka pohybu vždy vedla přes správně nastavené segmenty těla, pak vše funguje mnohem lépe a snáz! A aby nás sportování bavilo a učili jsme se hrou...

Školení trenérů tak tak v neděli dokončím a v pondělí poletíme na Kilpi OCR Kemp do Španělska se ohřát na pláž! Ještě bych lyžovala, ne že ne, ale prostě tak to už je, takže hurá na pláž!

OCR kemp je už obsazený, ale koho zajímá ježdění na kole, tak se může hlásit na bikové kempy v Harrachově a budeme trénovat na mistrovské trati XCO i pro XCM. Kemp ale nebude jen pro profíky, je otevřen i pro hobbíky, kteří se chtějí ve své bike zdatnosti posunout! Tak neváhejte a hlaste se!


Pro ty, kdo by chtěli posunout svou výkonnost (ne jen technickou vybavenost), jsem neustále k dispozici jako trenér, ještě trochu volné kapacity na trenérskou činnost mám! Napište a můžeme veškeré Vaše potřeby nejprve zkonzultovat, než se rozhodnete vrhnout se do systematického sportování úplně, úplně!


VŠECHNY PŘIPRAVOVANÉ AKCE NAJDETE TADY: