top of page

Řehole jménem DotWatching, aneb Tour Divide v podání svěřence Luboše


Luboš kdesi uprostřed USA při Tour Divide 2023
Luboš kdesi uprostřed USA při Tour Divide 2023

Před třemi lety mě oslovil kolega z Kilpi Racing Teamu, jestli bych mu nepomohla s tréninkem, že asi podcenil rychlostní složku a že jeho výkonnost není, co by si představoval. Tenkrát jsem věděla, že jezdí na kole, že je dobrej a taky trochu, že je blázen – na meetingy s Kilpi zásadně jezdil na kole, jednou dorazil opožděně se slovy: „Pardon, musel jsem ještě na šití neb jsem naboural do popelnice…“


Mám ráda výzvy, takže výzvu plánování jeho tréninku jsem přijala bez většího rozmýšlení. Vysvětlil mi, že jeho cílem jsou bikepackingové závody – ano, přesně, že ze sebe udělá takovýho trochu šneka, co si na svém kole veze celý domeček, a snaží se ujet danou trasu většinou divočinou v co nejkratším čase a bez většího zabezpečení od organizátora, a že jeho příštím podnikem by měl být závod Silk Road Mountain Race (SRMR) v Kyrgyzstánu, s tím, že jeho opravdový sen je absolvovat Tour Divide v USA.


Na základě intenzivní komunikace se nám podařilo vnést do tréninku řád, Lubošovy nekonečně dlouhé vyjížďky na kole, kdy doma nevěděli, kdy se vrátí (čti, kdy ho to přestane bavit), jsme pokrátili, a naopak do tréninku přidali kvalitní sílu a vyšší až maximální intenzitu.

 
 

Ano, chvíli mi trvalo ho přesvědčit, že i když ty vysoké tepy žerou kyslík a energii, že se v nich musí naučit pracovat, když chce podávat dobré výkony v závodech. Na SRMR Luboš zajel skvělé 5. místo, a to i bez nějaké větší vysokohorské přípravy (na tu nebyl ani časový ani finanční prostor, tak jsme si museli vystačit se 4 dny pojezdu okolo Bormia a jinak s intenzivními tréninky v okolí Ostravy a Jeseníků) a to, že tam opravdu šplhal neustále nad 3 000 m n. m., občas až ke 4 000 m n. m.


O rok později (tedy 2022) se na jaře přihlásil na bikepack v Itálii – Italy Divide, a potom v září vyrazil na Atlas Mountain Race do Maroka. Oba závody byly relativně krátké na cca 6 dnů a po spíše širších cestách (takže možná gravel by byl vhodnější), a takové sprinterské akce pro Luboše úplně nejsou. Rozhodně ale ostudu neudělal. Na takovýchto závodech nerozhoduje vlastní výkonnost, ale především schopnost nespat anebo spánek minimalizovat, a k tomu musí mít člověk trochu dispozice genetické.


Dárek k narozeninám; Tour Divide 2023 – jdeme do toho!

Své vysněné Tour Divide v USA, resp. z Kanadského Banffu do Antelope Walls v Novém Mexiku (na mexickou hranici) si Luboš dal ke svým narozeninám. Tento závod rozhodně nepatří mezi žádné bikepackové sprintíky, i když oproti Kyrgoši měl být položený v nižších nadmořských výškách, a i nastoupené metry neměly být tak výrazné jako v Asii (24 000 m oproti 30 000 m). Jenže délka trasy nebyla žádných 1 600 km jako v Kyrgystánu nebo Maroku, ale téměř 4 500 km. A to je prostě respekt vzbuzující porce kilometrů. Na takové vzdálenosti se může stát kdykoliv, cokoliv, komukoliv.

Tréninkově jsme se na závod připravovali poctivě, Lubošova výkonnost stoupala, rozčiloval své cykloparťáky, že je uvisel nebo urval do kopců. Prostě do Kanady odlétal s velmi dobrou fyzickou připraveností.

 
 

Do Kanady odletěl ještě s Čechem Vencou Waldmannem v úterý 6. 6. 2023, aby dali v Canmore pár pohodových tréninků a očíhli úvodních pár kilometrů trati závodu napříč Amerikou a v pátek 9. 6. 2023 se brzo ráno postavili na start. Pro mě a dalších pár lidí to znamenalo jediné – uložit si někde hoodně na vrch trackingovou stránku a „sport“ jménem Dot Watching mohl začít.


Lubošovi nejsou začátky závodů moc souzené, v Kyrgoši měl první dva dny závodu střevní problémy, tady ho zas první den doběhl jet lag, a tak jsme ho neušetřili vtipnými poznámkami jako Šípková Růženko nebo jestli s trackerem nespí nějakej medvěd v břiše… První krize byla zažehnána druhý den a Luboš ukusoval kilometr po kilometru (míli po míli) z té obrovské porce a postupně se propracoval až na nějaké 13.–15. místo v pelotonu.


Občas přišla zpráva typu:

„Připadám si jako živá konzerva“ 😣

To když kolo Lubošova stanu v noci čenichal medvěd... Ale většinou jeho reporty a vlogy na sociálních sítích byly optimistické, s úsměvem na tváři a ujišťování, že nohy jedou dobře.


Severní část trasy byla členitá, a i v příjemném klimatu, i když na cestu podle slov Luboše snad každý den pršelo. Jak ale ujížděl na jih přicházely sušší oblasti a např. 200 km po asfaltu pouští muselo být značné peklo. A když chtěl Luboš slunku trochu předcházet, a vyrazil brzo ráno, tak zas poslal zprávu, že nemůže jen, protože je zmrzlej jako... (dozvíte se ve videu), že jsou 2 pod nulou…

Bike servis na trase TD
Bike servis na trase TD

Druhá krize přišla ve 2. třetině závodu, kdy to i chvilku vypadalo, že kvůli rozsypanému ložisku v rolničce v přehazovačce bude muset závod skončit, ale nakonec s tím ujel dalších 160 km a v bike shopu mu to druhý den spravili (naštěstí).


Navíc z Lubošových poznámek mám pocit, že v Americe byli ve větší divočině než v Kyrgyzstánu. Míst na dokoupení jídla poskrovnu, natož, když se vyskytl technický problém, tak najít nějaký bike shop byl oříšek. V tomhle ohledu bylo při Lubovi štěstí, že jel se špatnou rolničkou jen 160 km a to jen jeden den...


Ke konci závodu (asi 500 km před cílem) už Luboš opravdu neměl co jíst, zásoby došly, večeři už neměl, na snídani nezbylo, tak se rozhodl, že druhý den sjede z trasy a pojede 2 míle do vesnice, aby si koupil nějakou potravu. Jak se rozhodl, udělal… a pak jen napsal:


„Tvl sjedeš z trasy dáš kopec jako kráva a dojedeš k obchodu co má v pondělí zavřeno 😲“

Nakonec teda ulovil prodavačku a ta mu něco prodala, takže zbytečná cesta to nebyla, ale víte jak… Jsou věci, které člověk úplně nevymyslí. Já si třeba myslela, že v pondělí jsou zavřené jen kulturní památky v ČR. A samozřejmě 2 míle přes ten kopec musel zase šlapat pěkně zpět na trasu...

Luboš v cíli na hranici USA s Mexikem
Luboš v cíli na hranici USA s Mexikem

Do cíle dojeli s Vencou společně, což sice v plánu nebylo, ale holt se to tak poštěstilo – sjeli se kousek před cílovou asi 100km rovinkou na 18. a 19. místě v čase 17 dnů a 19 hod.


Kluci! Díky za prima zábavu, a možná i závislost na telefonu!


Určitě skvělý výkon, i když osobně jsem chtěla, aby Luboš vyhrál, to je jasné. On chtěl asi také trochu lepší výsledek, ale letos se sešla obrovská konkurence. V jiných ročnících by se kluci s tímto časem vešli pohodlně do TOP 10. Při porovnání průměrných rychlostí jel Luboš stejně rychle jako ti nejlepší, opět trochu ztrácel ve spánku, ale myslím, že předvedl výkon velmi kvalitní a respektuhodný. A jsem moc ráda, že ty chřestýši, co mu chřestili u hlavy ho nekousli!


Díky Luboši za tenhle byť virtuální, ale intenzivní zážitek! A co budeme podnikat dál??


A co vy? Máte také nějaký bláznivý nápad a bojíte, se na to fyzicky nemáte a chcete pomoc s tréninkem? Anebo chcete jen začít sportovat a nevíte jak do toho? Tréninkový plán na míru napříč všemi věkovými a výkonnostními kategoriemi je pro mě nejen prací ale i zábavou a mnohdy zajímavou výzvou! Tak do toho!



bottom of page