Krátké ale intenzivní! Tak by se daly zhodnotit letošní Kilpi Lyžařské běžecké kempy… Bohužel se mi letos podařilo zrealizovat jen dva termíny, ale o to víc jsme si je užili. I když podmínky letošní zima rozhodně nepřipravila optimální a VŠEM ÚČASTNÍKŮM PATŘÍ VELKÝ DÍK, že to NEVZDALI! DĚKUJI!
Zima se v prosinci rozběhla náramně a na Černé hoře – tradiční lokalitě kempů – byly podmínky pohádkové: asi 1 m prašanu, jenže vánoční obleva jen ukázala, jak jsme vůči rozmarům přírody malí páni. Ani ve 1 200 m n.m. nebylo reálné kvalitní kemp uspořádat. Kde ale jinde? Jediné možné místo bylo Vrchlabí – Vejsplachy.
Jak pro účastníky, tak i pro mě jako instruktora nebylo úplně jednoduché si najít svůj prostor mezi spoustou malých lyžníků z klubů nejen z Královéhradeckého kraje nebo polskými reprezentanty, kteří do Vrchlabí přijeli ladit formu na Tour de Ski (jen úplně nevím, proč si nevybrali nějaké neexponované časy – brzo ráno anebo přes poledne, ale přijeli v době, kdy na místě byla největší koncentrace dětí i hobbíků…).
I přes to všechno (vč. nepočasí) se kemp docela vyvedl a všichni udělali veliký kus práce. Jen snad moje snaha zjednodušit problematiku mazání se ne úplně potkala účinkem, když mi jeden z účastníků o 2 týdny později poslal „parádní“ fotku z dovolené v Alpách… Ale směje se, tak to vzal sportovně 😊
Lednový termín jsem v letošní sezoně nebyla schopná vůbec dát dohromady, a to ze dvou důvodů – kurzovní výuce na PedF UK a také, že závodníci z BKL Machov jsou „moc dobří“ a bylo třeba jim věnovat aspoň nějaký lednový čas – vždyť hned 3 závodnice z Machova byly na ZODM a vybojovaly tam 3 medaile kovové a k tomu nejednu bramborovou (jojo, holt jim musím upéct bramboráky…)!
A únor? Byly vypsané dva termíny – jeden originál na Černé hoře a druhý ve spolupráci s organizací Sportovní dítě.cz v Harrachově s ubytováním ve Sport Hotel Mumlava. Na Černou horu se nikomu moc nechtělo – nebo se prostě termín proti J50 moc nehodil, takže se nakonec uskutečnil „přeplněný“ kempík v Harrachově. Trochu to teda vypadalo, že organizujeme ladies kemp, ale to byla prostě jen souhra okolností. A bylo to opět výživné – krásné nám do výuky pršelo, ale nikomu to nevadilo. Holky byly skvělé a bojovaly a naučily se toho spoustu! A že je to i přes ty nepříznivé podmínky začalo bavit? Důkazem je zpráva od manžela účastnice 😊
Děkuji všem účastníkům, bez kterých by tato práce nedávala smysl. A také děkuji #kilpi za podporu, za drobné dárečky, které si účastníci mohli odnést a také za různé pláštěnky, nepromoky a hřejivé oblečky, bez kterých bych se při výuce (a nejen při té) nemohla cítit tak komfortně, jako se cítím.
A jakéže oblečení nejvíce preferuji? Samozřejmě záleží na venkovní teplotě a vlhkosti a také charakteru výuky anebo jestli jde o trénink. Na běžeckou výuku jsem letos nejvíce kombinovala tričko Merin a na něj Carol, přes ně bundu Velover a navrch vestu Nai nebo krátkorukávovou bundu Verons. Na žádnou výuku běžeckého lyžování nezapomenu vzít hurricane, snadno sbalitelná nepromokavá bunda, která i bez deště velkým pomocníkem při zadržení tepla u těla. A z kapsy jej vyndavám, až když přichází chlad a nepohodlí je vyřešeno.
V deštivém počasí jsem jako vrchní vrstvu volila Metrix příp. starší model Lexay a přes běžecké převlíkáče nepromokavé a snadno sbalitelné kalhoty Alpin.
Comments